Slovo „dluhopis“ zní bezpečně — a přesně na to spoléhají stovky malých českých firem, které si od drobných investorů půjčují miliardy korun na sliby 8 až 12% výnosů. Realita je brutální: od roku 2013 skončilo v insolvenci 259 emitentů dluhopisů za téměř 57 miliard korun, zkrachoval zhruba každý desátý emitent a roky 2024 a 2025 přepisují rekordy. ČNB přitom u většiny těchto emisí nekontroluje vůbec nic — a ani tam, kde schvaluje prospekt, neručí za to, že své peníze ještě někdy uvidíte. Tento článek vysvětluje, proč jsou podnikové dluhopisy malých firem jednou z nejnebezpečnějších věcí, kterou dnes český retailový investor může koupit.

01 — IluzeIluze bezpečí, která stojí miliardy

Psychologie je jednoduchá. Většina lidí má slovo „dluhopis“ spojené se státem — konzervativním, nudným a jistým instrumentem. Prodejci podnikových dluhopisů tuto asociaci vědomě využívají: nabízejí „pevný úrok“, „garantovaný výnos“ a „splatnost za tři roky“, často po telefonu nebo přes provizní zprostředkovatele. Jenže dluhopis malé firmy není nic jiného než nezajištěná půjčka neznámé společnosti — právně máte postavení věřitele, který stojí ve frontě za bankami a zajištěnými věřiteli, a ekonomicky držíte riziko blízké akciím, ovšem bez jejich růstového potenciálu. Pokud firma zkrachuje, nečeká vás žádná pojistka: na korporátní dluhopisy se nevztahuje Garanční systém finančního trhu, který chrání bankovní vklady [1][2].

02 — RegulaceCo ČNB ve skutečnosti (ne)kontroluje

Nejrozšířenějším omylem českých investorů je víra, že když je emise „schválená ČNB“, je bezpečná. Skutečnost je jiná ve dvou patrech. Zaprvé, takzvané podlimitní emise — veřejné nabídky do objemu 1 milionu eur a soukromé nabídky do 150 investorů — nepodléhají schválení prospektu vůbec. Žádný regulátor je nečte, nikdo je neeviduje, nikdo emitenta nezná [3][4]. Právě v tomto segmentu vzniká největší část problémových emisí. Zadruhé, a to je klíčové: i tam, kde ČNB prospekt schvaluje, posuzuje pouze formální úplnost dokumentu. Zákon jí nedává pravomoc prověřovat bonitu emitenta, jeho hospodaření ani reálnost podnikatelského plánu — a schválení prospektu v žádném případě neznamená záruku splacení [1][5]. Od ledna 2024 sice mají podlimitní emitenti povinnost zveřejňovat více informací o svém hospodaření, ale jak upozorňuje server Dluhopisář, značná část emitentů tato pravidla jednoduše ignoruje [6].

03 — ČíslaRekordní vlna krachů

Statistika českého dluhopisového trhu připomíná spíše seznam obětí. Podle analýz citovaných serverem HlídacíPes skončilo od roku 2013 do roku 2025 v insolvenci 259 emitentů dluhopisů s emisemi za téměř 57 miliard korun — zkrachoval tedy zhruba každý desátý emitent [2]. A trend se dramaticky zhoršuje. Rok 2024 byl rekordní počtem padlých emitentů: insolvenční řízení bylo zahájeno se 74 dluhopisovými firmami [7]. Rok 2025 pak přepsal rekord objemem: do insolvence spadlo 60 emitentů s dluhopisy za 31,7 miliardy korun, což je pětinásobek předchozího roku [2]. Vyšetřovatelé přitom v desítkách případů popisují klasická ponziho schémata, tunelování a umělé nafukování hodnoty majetku [2].

259
Emitentů dluhopisů v insolvenci od roku 2013
57 mld. Kč
Objem emisí, které skončily v insolvenci
1 z 10
Zkrachoval zhruba každý desátý emitent

04 — KauzyJména, která by si měl každý investor zapamatovat

Za čísly jsou konkrétní příběhy desítek tisíc lidí. Skupina Premiot upsala dluhopisy za zhruba 2 miliardy korun; dnes je v insolvenci většina z jejích více než pěti desítek emitentských společností a o peníze se hlásí na 3 300 věřitelů [8][9]. Akvaponické farmy Future Farming prodaly dluhopisy za více než miliardu korun, kterou nedokázaly splácet [7]. Solární skupina Solek patřila k největším kolapsům roku 2024 [7]. K tomu připočtěme starší kauzy Arca Investments, Helske či EMTC — pokaždé stejný vzorec: atraktivní příběh, dvouciferný kupón, agresivní distribuce přes zprostředkovatele a nakonec insolvence, ve které drobní věřitelé vymohou zlomek vkladu, často po letech soudních tahanic [2][7].

Zvlášť alarmující je rychlost úpadků: téměř polovina zkrachovalých emitentů skončila v insolvenci do tří let od vydání první emise a čtvrtina dokonce do dvou let [2]. Jinými slovy — mnohé z těchto firem neměly reálnou šanci dluhopisy splatit nikdy a nové emise sloužily jen k vyplácení těch starších.

Placeholder — graf: objem dluhopisových insolvencí v ČR, 2013–2025
Rok 2025 přepsal rekord objemem: do insolvence spadlo 60 emitentů s dluhopisy za 31,7 miliardy korun, pětinásobek předchozího roku [2].

05 — SignályVarovné signály: kdy utéct

Pokud zvažujete koupi firemního dluhopisu, následující znaky by měly spustit poplach:

  • Kupón výrazně nad výnosem státních dluhopisů. Nikdo neplatí 10 % ročně, když si může půjčit v bance za polovinu — vysoký úrok je cena za vysoké riziko krachu, nikoli „výhodná nabídka“.
  • Podlimitní emise bez prospektu schváleného ČNB — nikdo nezávislý dokument nikdy nečetl.
  • Mladá firma bez auditované historie, často s minimálním vlastním kapitálem a strukturou desítek propojených s.r.o.
  • Aktivní prodej po telefonu, přes provizní zprostředkovatele nebo s časovým nátlakem („nabídka platí jen tento týden“). Seriózní emitent nepotřebuje call centrum.
  • „Zajištění“ nemovitostmi či ručením, které při bližším pohledu patří jiné firmě ze skupiny — v insolvenci se ukáže jako bezcenné.
  • Slova „garantovaný“ či „jistý“ výnos. U korporátního dluhopisu negarantuje nikdo nic.
„Deset procent ročně od neznámé s.r.o. není investice. Je to loterie, ve které statisticky každý desátý los znamená ztrátu všeho.“ — Pohled redakce, BestBroker Research

06 — ZávěrVysoký úrok není výnos, dokud ho nedostanete

Český trh podnikových dluhopisů prošel dekádou divokého růstu bez odpovídajícího dohledu a účet platí drobní investoři: desítky miliard korun a desítky tisíc poškozených. Neznamená to, že každý firemní dluhopis je podvod — ale znamená to, že drobný investor bez možnosti prověřit účetnictví emitenta hraje hru s kartami, které vidí jen protistrana. Kdo touží po dvouciferném výnosu, měl by jej hledat v likvidních, regulovaných a diverzifikovaných instrumentech, kde riziko alespoň vidí. Kde takové instrumenty najít, řešíme níže.

Zdroje

Upozornění: Tento článek má výhradně informační a vzdělávací charakter a nepředstavuje investiční doporučení ani poradenství ve smyslu příslušných právních předpisů. Uvedené statistiky a případy vycházejí z veřejně dostupných zdrojů citovaných výše. Před jakýmkoli investičním rozhodnutím doporučujeme konzultaci s licencovaným poradcem. Článek může obsahovat affiliate odkazy — BestBroker může získat provizi od partnerských brokerů. Než budete jednat na základě jakéhokoli názoru — včetně našeho — rozhodněte se, kde budete skutečně investovat. Nástroj níže vám dá výchozí bod ve čtyřech otázkách.